To vám takhle konstruktéři staví letadlo. No a když je hotové, postaví ho na dráhu a následuje první letová zkouška. Letadlo se rozjíždí, už je skoro ve vzduchu a najednou práááásk! Ulomí se obě křídla. Konstruktéři na to čumí, kroutí hlavama, jenom vrátný sedí v budce a furt:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři počítají a počítají, zesílí křídla, postaví letadlo na rampu a nakopnou to. Rozjezd, už vzlétá a najednou prááásk! Ulomí se křídla. Nikdo nechápe, konstruktéři zírají, jen vrátný pořád mele svou:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři zase počítají a lámou si hlavy, zesílí křídla znovu, postaví letadlo na dráhu. Nabírá rychlost, už se odlepuje a najednou prááásk! Zase se ulomí křídla. Konstruktéři šílí, rvou si vlasy, jen vrátný furt:
„To je jasný, to je jasný…“
Konstruktéři se ale naštvou a říkají:
„Hele, vrátnej, drž už hubu! Když ses tak chytrej, tak to běž spravit sám!“
„Ale bezevšeho, pánové.“
Přijde do montážní haly, vezme vrtačku a v místě připojení křídel k trupu začne vrtat díry. Konstruktéři nechápou a nevěří, ale vrátnej je uklidňuje, že to určitě bude fungovat. A taky jo, letadlo se napoprvé perfektně odlepí, udělá zkušební okruh a přistane. Konstruktéři se ptají, jak to ten vrátný dokázal a on říká:
„Žádná genialita v tom není. Já dřív dělal ve fabrice na toaletní papír, a tam, co to bylo děrovaný, se to nikdy neutrhlo.“
